• +420 731 106 576

  • info.accelerator@accon.cz

Vzhledem k politickým událostem posledních dnů, týdnů a měsíců se zdá, že pravidla přidělování dotací pro firmy se stávají politickým tématem číslo jedna. Z mnohých úst jsme se například dozvěděli, že veškeré evropské dotace jsou vlastně takový veřejný podvod, nebo že jejich rozdělování je věcí národní suverenity. Jelikož v této oblasti naše společnost dlouhodobě působí, rozhodl jsem se podělit o naši zkušenost.

Proč a koho vlastně dotovat?

Úplně na počátku si připomeňme logiku kohezních fondů EU. Otevřený trh je, jak je všeobecně známo, prospěšná věc pro všechny zúčastněné. Má ale vedlejší efekt. Když například bude vyspělá země A prodávat auta nevyspělé zemi B, která bude do země A vyvážet pouze zeleninu, budou sice při volném obchodu růst ekonomiky obou zemí, ale země B bude vždy v postavení periferie. Z toho důvodu přispívají bohatší země a regiony EU na rozvoj zemí chudších. Je zvykem, že si společně domlouvají pravidla, jak tyto peníze používat. Zjednodušeně – když dávám synovci peníze na kurz programování, chci mít jistotu, že mé peníze neutratí třeba za hry. Konkrétní kurz, jeho náplň a dodavatele si už synovec vybere sám. Situace, ve které se nyní nacházíme připomíná situaci, kdy si synovec na místo programování vybere školení na kreativní malování a vehementně tvrdí, že je to to na čem jsme se dohodli.

Zlý Brusel

V nedávné době jsme ve firmě připravovali žádost o dotaci pro program Horizon 2020. Jedná se o dotační program vypisovaný a spravovaný samotnou Evropskou komisí a může se do něj přihlásit kdokoliv z jakékoliv členské země. Měli jsme tedy možnost porovnat administraci dotací „byrokratickým Bruselem“ s administračním procesem dotačních fondů spravovaných ČR. A srovnání nevychází pro Českou republiku lichotivě. Požadujeme více formalit, mnohem více hledíme na formu než obsah, vytváříme nesmyslné restrikce, a především systém hodnocení je nepřehledný a zdlouhavý. Často se tak v žadatelích vytváří dojem, že Českému státu se jedná o řádně umístěné samolepky a jiné formality, místo aby se zajímal o dopad a smysluplnost projektů. Neříkám, že programy napřímo spravované EU jsou dokonalé, ale jsou výrazně napřed.

Jak z toho ven?

Když soukromá společnost uvažuje o nějakém dotačním projektu, je vždy na místě postupovat střídmě. Našim klientům klademe na srdce, aby si zejména u velkých projektů uvědomili množství práce s projektem spojené a jeho dlouhodobou udržitelnost. Ve zkratce, prostě nemá smysl žádat si o podporu jen pro peníze samotné. Ideální je tyto peníze využít pro zavedení inovace, kterou byste jinak nemohli ve firmě realizovat. Nebo – projekt inovace byste realizovali tak jako tak, ale v daleko delším čase. Dotace je tedy nástrojem urychlení rozvoje zejména malých a středních firem.  Taková inovace má pak smysl i z hlediska zmíněné konkurenceschopnosti méně vyspělých států. Navíc by projekt měl být skutečnou novinkou, nikoliv pouze podnikovým vylepšením výroby. Hodnotitel se tedy musí ptát, jedná-li se alespoň o evropský unikát? Jako každé odvětví i svět dotací se mění. Dnes je žádost o dotaci věcí natolik složitou, že bez agentury jako je ta naše si na ni mnoho firem netroufá. Zároveň je ale mnohem těžší utajit nějaký šlendrián. Co by tedy mělo být prioritou pro Českou republiku po roce 2020?

Nesnažme se předstírat, že je na nás někdo zlý. Definujme si pozitivní cíle pro podnikové dotace a udělejme vše pro to, aby si o ně žadatelé žádat mohli a uspěli. Je totiž v našem národním zájmu, aby peníze dostali ti inovativní, nikoliv ti s „inovativním účetnictvím“.

Naši klienti patří bez výjimky do té první kategorie, protože nás těší spolupracovat na něčem, co dává opravdový smysl. Budeme rádi, když se na nás obrátíte i Vy s Vaší jedinečnou inovací  info@accon.cz