• +420 731 106 576

  • info.accelerator@accon.cz

Dnešní Blog jsem se rozhodl věnovat informacím a vztahu lidí k nim. Inspirovala mě k tomu současná „replikační krize“ kterou si procházejí různé vědní obory v čele s psychologií. Ale nebojte se, bude to především o podnikání.

Rybařením k sebeklamu

Zmíněná replikační krize je způsobena zjištěním, že velká část vědeckých experimentů v oboru je založena na takzvaném „data fishingu“, což je efekt kdy si (nejen)vědec vybírá takové informace, aby mu vyšel „relevantní“ výsledek. V tomto případě ke krizi vedla poměrně pochopitelná snaha zaujmout vědecké časopisy, které neměly příliš chuť publikovat nezajímavé a neprůkazné studie. Tato praxe vedla až ke zpochybnění některých důležitých psychologických teorií, na nichž jsou založeny praktiky například v marketingu a HR. Nová očištěná psychologie bude zřejmě mnohem méně zábavný obor než doposud, protože už se v ní tak často nedozvíme nějaké pikantní zjištění o tom, že když se někdo směje jako vy, tak budete šťastnější, nebo že nejideálnější páry jsou s vyššími muži apod. Když totiž budete tyto teorie zkoumat na větším vzorku a nebudete si záměrně vybírat ty data, které se vám hodí, tak se dost možná dozvíte, že to zkrátka neplatí.

Jak si (ne)nalháváme do kapsy

Co znamená tato krize pro nás laiky? S výjimkou toho, že bychom k takovým článkům měli být napříště skeptičtí asi nic zásadního. Můžeme si, ale položit jinou otázku. Nechováme se v podnikání a běžném životě občas stejně jako dotyční vědci?

Když se podíváme na záplavu fake news, tak na tom asi něco bude. Když se podíváte na informace, které lidé sdílejí na svém profilu na sociálních sítích, jen těžko tam objevíte články, které odporují jejich pohledu na svět. Toto platí bez ohledu na to, zda jsou dané zdroje informací spolehlivé nebo ne. Každý z nás má tendenci si vybírat a šířit pouze ty informace, které se mu „hodí do krámu“. Pokud přesvědčujete investora o svém záměru, předkládáte věrohodná rizika? Nebo máme tendenci si je spíše nepřipouštět? V podnikání můžeme být zkrátka svědky něčeho velmi podobného.

Buďme jako Jára!

Přijmout neúspěch s otevřenou náručí a poučit se z něj, je zásadní dovedností odlišující úspěšné manažery od těch ostatních. Být zodpovědný sám k sobě i ke svému okolí, zkrátka znamená, být tak trochu Járou Cimrmanem. Tedy průkopníkem slepých uliček. Kdo přeci mohl vědět, že vydechováním kouře do vody zlato nevznikne? Třeba na nějaké zajímavé podnikání takto narazíte, třeba ne. Oddávat se ale fantaziím a přesvědčovat o nich bez úspěchu druhé, škodí především vám.

Inspirujme se Járou a přesuňme se k něčemu jinému. Nevyšla kariéra vynálezce? Co třeba operní skladatel? Nebo to bude naopak? Neúspěch zkrátka patří k lidskému snažení a pokud vám data říkají něco, co nechcete slyšet, tak velmi často není chyba dat.


Hledáte někoho, kdo k vám bude upřímný při přípravě vašeho business plánu a zajištění financování pro vaše projekty?